Březen 2024

Drobotina / #drobottina aneb beskydské vrcholy nad 800 m n. m. – 3. a poslední část

úterý, 26. březen 2024, přečteno 1376×

Bylo to velké, bylo to dlouhé, bylo to krásné!

Něco málo přes tři roky, 37 túr a 86 vrcholů Moravskoslezských Beskyd s výškou nad 800 m n. m., co nejsou „tisícovka“. Co nám to dalo? Spoustu společných kilometrů a času ve vztahu otec a syn, který občas nezasvěcenému kolemjdoucímu mohl připomínat vztah domptéra se svou šelmou, které se zrovna nechce „zabrat“. A občas naopak ta malá „potvora“ utekla kamsi kupředu, aby se svému pronásledovateli zákeřně smála. Prostě spousta radosti i občasných kleteb, kdy se prostě cestou něco pokazilo a člověk kupříkladu skončil po kotníky v bahně – samozřejmě pro srandu těm menším… Ale hlavně? Hlavně to vše přineslo obrovské poznání našich Beskyd, o které se rádi dělíme…

(Ne)svatá trojice naší sbírky

• Beskydské vrcholy nad 800 m n. m. – 1. část
• Beskydské vrcholy nad 800 m n. m. – 2. část
• Beskydské vrcholy nad 800 m n. m. – 3. část

Koukám na datum a sestavuji si v hlavě časovou osu. Proč zatraceně posledních šest kousků trvalo přes rok? Je snad někdo, kdo krade listy z kalendáře? Inu proto, že jsme prostě doplnili #ttisícovky, začali Jeseníky a tam vzadu se nebezpečně řehní Malá Fatra. Tak jednoduché to je. Nebudu se však dojímat a vrátím se k aktuálnímu uzavření.

Jaká že byla ta poslední otázka a její „složité řešení“?

„Táto, kam půjdeme o víkendu?“
„No, můžeme na Čupel, Černou horu sever, nebo na Kyčeru.“
„A něco jiného?“
„No… Byla by tu Kyčera, Čupel, případně Černá hora sever.“

Už jsme byli. Je to zase takové „štěbetání v čase“, proč měnit osvědčené?

34. Poslední Šance?

18. 3. 2023, 20 km, 796 m

Čupel

Dvě „pyramidy“ stráží vodní nádrž Šance. Jedna se jmenuje Baňa a ta druhá má na vrcholu nádhernou „náhrobní desku“. To je Čupel, náš dnešní cíl… Tedy vlastně cesta. Ale ta je vlastně taky cíl, takže pojmenování nemusíme měnit, že? Hra #drobottina pokračuje.

Řehucí

Když je v Beskydech hezky a na Lysou se všemi stezkami táhnou davy, je více než „prosíravé“ odklidit se na vedlejší cesty, kde jediné stopy ve zbytcích sněhu jsou ty vaše. Řehucí na dnešní 20kilometrové ces­tě.

35. Mrazivá zimní pohádka

7. 1. 2024, 9,7 km, 900 m

Kyčera

Další Kyčera v naší sbírce beskydských vrcholů. Tahle však byla velmi speciální. Nebylo to nahoru dlouhé – půl druhého kilometru, nicméně jak je známo… Co není daleko, to je nutné dramaticky vystoupat. Byl to krásný hang! Štípal jako hrom. A ne, nebylo to (jen) tím mrazem a větrem…

Černá hora S vrchol

…zpátky do sedla Pindula a hurá na druhou stranu! Černá hora je mazel. A nezáleží na tom, jaké je počasí. I když… Noční příval sněhu krásně zmírnil protivnost kamenů při strmém sestupu, a to se počítá. Do konce naší hry po dnešku zbývají už jen dva vrcholky. Blížíme se!

36. Cześć!

25. 2. 2024, 12 km, 407 m

Polka

Němka? Slovenka? Jak to jen bylo… Ajo, Polka! Polka byla ta dnešní krasavice, kterou jsme ulovili. Nenápadný hrbolek v lese, ale s krásným výstupem a následnou oblíbenou hřebenovkou přes Kotly. Líbilo se nám to, to můžeme říct.

37. Myší tečka

23. 3. 2024, 15 km, 633 m

Úplaz

Polomský hřbet je sázka na jistotu, ne nadarmo je to má a dost možná i naše osobní beskydská niterní „dvojka“. Tichá samota velkého a malého putujícího s výhledy na oblíbené velikány. Naše tečka za hrou #drobottina nemohla být lépe zvolena. Vrchol Úplaz tajemně skryt v NPR Mionší, takže jen zamávat zpovzdálí a jako myšky se vytratit. Děkujeme!

A tím je definitivně naše hra u svého konce. Víme, že to ani zdaleka není vše z Beskyd a „utekly“ nám všechny ty JZ, SZ, J a další sekundární vrcholy jednotlivých kopečků, ale to nevadí. Jednou to třeba dotáhneme, ale teď už se zase chvilku koukáme dále – po čtyřciferných kopcích. Máme správný směr. Nahoru. Na ostatním už nesejde, ať si bloudíme, protože… Co není v hlavě, to musí být v nohách. A v těch my toho máme! D&Š.