Únor 2020

Padesát! Zastavit, stát aneb Krátké (jateční) bilancování VII

čtvrtek, 20. únor 2020, přečteno 7404×

Stejně jako nikdy, ani pro letošek jsem si nedal žádné předsevzetí. Snad jen skutečnost, kdy jsem si řekl, že vše „přechytračím“ a s pohybem zase začnu až od února, připomíná druhou várku oka-mžíků s nadějnými vizemi rozhýbání tu více, tu méně rosolovité hmoty. Nicméně do Chrámu činek a tyčinek už pár let nechodím, tak nevím, zda třeba tento druh lidiček s předsevzetím nevyhynul? (No ne, že by šlo o nějaký ohrožený druh.) Nevyhynul! Viděl jsem je coby běžeckou variantu a při své jedné jediné lednové „kontrolní dvacítce“ nelibě nesl, že už ani v místech, kde obvykle potkávám jen bezdomovce, nejsem sám. Ale co, však oni postupem času vymizí – případně těm, co jim to vydrží, těm hluboce fandím.

Zatímco jsem tedy leden zcela vypustil, únor to vůbec nevylepšil. Nu což – je nabíledni, že i letos mě čeká velká akce ne nepodobna loňským taškařicím. Zdá se, že už jiný nebudu? Stejně jsem tak nějak podvědomě přišel na to, že nejvíce vzpomínám na akce kvalitně podepřené nejmenší přípravou. Nesouměrnost mi sedí – takže jak to pro souměrný rok dvojek a nul vidím?

• Leden – plány, vize a naděje, že to tentokrát bude o poznání lepší než zoufalosti kdykoliv dříve;
• únor – velký začátek – on-line registrace do všech těch velkých lednových plánů a vizí;
• březen – analýza úspěšných registrací, odpočinek po náročném výběru a prvotní návrh tréninků;
• duben – pomalá a opatrná rozcvička, vždyť je ještě čas?
• Květen? Květen. Květen! Je zle, protože tady už je každý týden něco, přičemž zlatým hřebem (do rakve) je Barbarský monolit ve Wisłe.

Další měsíce již není třeba plánovat, popisovaný subjekt se totiž již nenachází mezi živými – v tom lepším případě. V tom horším je jen internován v nějaké cele s polštáři na zdech a svět se konečně raduje.

Nebo ne? Ne! (Raději.) Přiznám se, že už se to ve mně pere jako hrom a i přes skutečnost, že letošní zima i v horách stojí nepěkně za houby, už mě to do Beskyd volá stále naléhavěji… Takové ty chvíle horských „prasečin“, kdy jste po překonání magické třicítky kilometrů cca v polovině plánované trasy a tělo konečně začíná skutečně relaxovat. Jak? Vypnutím aktuálně nepotřebných „okruhů“, přičemž jako první je samozřejmě hlava. Pak se s přibývajícími kilometry „vypíná“ dál, ale než se dostanu do vegetativního stavu slintajícího pitomce, bývám většinou v cíli. Takže ve své podstatě stíhá odpočívat jen hlava. Ta hlava, co může za tu mou loňskou strašlivou sbírku výškových kilometrů, přičemž s těmi dálkovými to zase taková diskotéka nebyla.

„K*rvadrát, padesát! K*rvadrát na kvadrát!“ (Visací zámek se neochodí.)

Kdyby mi někdo před rokem, kdy jsem se „prsil“ beskydským našmatláním převýšení třech Everestů, řekl o skutečnosti, že o další rok později ty kilometry zdvojnásobím, hystericky bych se mu vysmál. Já se vlastně už jen hystericky směji. Nejvíc sobě samotnému. A nezáleží na tom, že stále dokola.

Co mě tedy letos čeká a v tom nejhorším možném scénáři nemine?

• 24.–25. 4. 2020 Horská výzva Vysočina (Long)
• 9. 5. 2020 Štramberký Jasoň (Z Ostravy přes Olešnou)
• 16. 5. 2020 Gladiator Race RUN Ostrava
• 22.–23. 5. 2020 Horská výzva Beskydy (Long)
• 23.–24. 5. 2020 Barbarian Race Wisła (Opener, Hill, Race)
• 27. 6. 2020 Geroy Přerov
• 26. 7. 2020 Runmageddon – Gladiator Race Liberec (Hardcore)
• 7.–8. 8. 2020 Horská výzva Jeseníky (Long)
• 28.–30. 8. 2020 B7 (Dvojice)
• 27. 9. 2020 Barbarian Race Ustroń (Race)
• 4. 10. 2020 Štramberký Jasoň (Z Ostravy přes Olešnou)
• 17.–18. 10. 2020 Barbarian Race Wisła (Opener, Hill, Race)

Co to znamená? Další večerní pivo si dnes už prostě nedám… A vůbec. Kde jsem jen zašantročil ty běžecké boty a sportovní hodinky? Můj svéráz _zdravého životního stylu se začíná stále více podobat nepříliš schopnému sebevrahovi. A to se mi ani trošku nelíbí.

Kecám. Líbí se mi to. A to tak, že moc!