Niepokonana armia barbarzyńców! A média? Mlčí!
, přečteno 2595×
„Dołącz do armii wojowników i przeżyj OCR-ową przygodę swojego życia. … Podejmij wyzwanie przywódcy barbarzyńców i przekonaj się, że limity nie istnieją.“ (Jakože cože? Tudy. prosím…)
„Blbečku, musel sis důkladně číst ty propozice, že?“ říkal jsem si, když jsem v to ospalé sobotní ráno mířil do Českého Těšína za Sebevrahem, odkud jsme dále pokračovali jeho vozem kousek za hranice, aby se tam odehrálo mé „barbarské poprvé“. Kdybych aktivně předstíral, že jsem nevyrůstal na „Smerfech“ a neumím polsky ani zakašlat, nemusel bych teď být vyklepaný jako startka. To ta přečtená pasáž o časovém limitu „3 godziny“, víme? Od Sebevraha, kovaného barbara, jsem k tomu všemu už slyšel tolik legend, že jsem manželce doma na stole pro jistotu rovnou nechal USB disk s připraveným parte v PDF. Samozřejmě hned vedle vizitky s kontaktem na nejrychlejší ostravskou tiskárnu – to aby s mými „posledními věcmi člověka“ neměla moc práce. Jsem prostě učiněný životní partner století, nedosažitelný ideál všech žen! Ale zpět.
Takže copak to tu máme? Barbarian Race – závod, proti němuž je s jistou mírou nadsázky Spartan Race jen takové malá nástavba nad legendárním Běhej lesy. Žádný strach, nebudu se v dalších řádcích zabývat „popisem pracovního postupu“ promyšlené sebevraždy obzvláště zavrženíhodným způsobem, kterak jsem onu sobotu vnímal (oficiální video závodu postačí za tisíce písmenek), ale vezmu to bodově a budu se věnovat stěžejním rozdílům oproti všem OCR, které jsem zatím absolvoval.
- Výstřel z pistole namísto obligátní dýmovnice při startu. Bohužel slepými náboji. Navíc při mé smůle by mě stejně netrefili, i kdyby to bylo ostrými, takže jsem volky nevolky na tu trať prostě vyběhnout musel.
