Listopad 2016
, přečteno 2736×
Ani jsem se nenadál a třetí týden čtvrtého týdne na drogách prosvištěl mým děním a čas udělat Velkostatkářovi a celé té jeho úchylné výzvě „pápá“ se nachýlil. Stojí za dvakrát podtrženou zmínku, že sám „velkomožný vyzyvatel“ to vzdal u sedmého dne! (Hostování ve společenském znemožnění mého českobudějovického tyjátru byla jen taková labutí píseň.) Ale abych mu nekřivdil, vzdal jen vkládání svých hekavých pohybů na fejs-bůček, ač na počátku tvrdil, že je to nedílná a vlastně veledůležitá součást. Celek si prý poctivě odcvičil. Aspoň to říká. A já mu to věřím. To ty jeho oči nártouna stříknutého rotvajlerem, víme?
Na druhou stranu musím přiznat, že se mu nedivím. (Za to, že to „nedal“, se mu vysměji někdy později – až to bude nejméně čekat.) Koho by taky bavilo pravidelně sledovat 21 videí s cvičícím chlapem? A to je také důvod, proč má, slavnostně zahájená trubková televize dojde ke svému, vpravdě jepičímu konci. Ze mě „jůtůbr“ nikdy nebude, což však není žádná novinka, a nelze tedy očekávat nějaký dramatický nárůst obsahu mého upoceného kanálu. To písmenka, ta jsou mi bližší a tam vzadu „za mozkem“ už to slušně bublá… Zanedbával jsem je, vím.
Než přistoupíme ke zbylé, vskutku hodnotné kinematografii, jak to tedy vlastně je s tím slibovaným návykem? K dennímu klikování jsem závislost opravdu nezískal, byť v pravidelném prostném šaškování víceméně pokračuji a k celku jsem přihodil angličany a nějaké další drobnosti. Ale to má svůj důvod, o kterém někdy později. (Vlastně hned. V dodatku níže.) Docela úspěšně se mi však povedlo získat nechtěný návyk k videu. Ty chvíle, kdy se jeden „přistihne“, že poslední dobou více „točí“ než fotí a neuměle stříhá malé klípky z Imperátorova života. (Až jednou ovládne svět, pro správné budování kultu osobnosti jako když najde.) Manželka má z mého nového koníčku „radost“ a myslím, že bude ještě raději, až jí ve správné chvilce sdělím, že pro natáčení je můj stávající objektiv poměrně nevhodný, a u toho jí na zlomek vteřiny odhalím cenovku toho vhodného – vyhlédnutého.
Nuže, pojďme na to. Poslední týden!
„Na nepoužívané smyčce marně čeká na kolejové vozidlo, které to vše ukončí.“
Třetí třetina Velkostatkářovy výzvy je nakousnuta a já hloubám, jaké by to asi bylo svěřit svůj bídný život feťáka kliků kolejím. Dlouhé! Vybral jsem si blbě. Než tady něco pojede, bude to vše za mnou, a tak hezky vzhůru do toho. Patnáctý den!
Použitá hudba: Michett, Creative Commons BY-NC-SA
„Vidí světlo na konci tunelu a ona je to lokomotiva.“
Popírání, hněv, smlouvání, deprese… hotovo. Teď je to syrové, ale vlastně už i tak trochu smířlivé. Závěr Velkostatkářovy výzvy 21 dnů po 35 klicích se nezadržitelně blíží a já mám jasno. Budu #fettovat dále.
A co?
Použitá hudba: Barton Dean, Creative Commons BY-NC-SA
„Neustále rušen „potřebami“ ostatních.“
Sedmnáctý den Velkostatkářovy výzvy – do cíle je již jen nepatrný kousek a pro mě je stále těžší najít si nějaké vhodné místo ke cvičení.
A co by to také bylo za sérii bez vkusného záchodového humoru, není-liž pravda?
Použitá hudba: Michett, Creative Commons BY
„Áváts es »mertarb mekínčetápz«.“
Nezastírám, že tu a tam mám chuť vše vrátit zpět a v den nominace Velkostatkářovi říct to, co jsem neřekl. Prostě se vykašlat na toho jeho vnitřního sirotka s psíkem pod náklaďákem. http://www.kultturista.cz/…elevize.html Coby palčivý solitér (ostatní Velkostatkářem nominovaní to již dávno vzdali) to ukončím jednadvacítkou, nebo v náruči ironie den před ní… Ale ohlížet a zkusmo couvat? To mohu.
Použitá hudba: Michett, Creative Commons BY
„Naslouchá zvonům a odpočítává do konce.“
Devatenáctý den Velkostatkářovy výzvy 35 kliků po dobu 21 dnů. Jsem nezadržitelně závislý. Dnes mě polkl „Wolfenstein“ – ne, nehledám (falešnou) duchovní útěchu, jen jsem navštívil starého známého „příttele“, jehož návštěvu jsem avizoval již v den čtvrtý, a uchýlil se pod zvony.
On ví, že jsem feťák… Ale taky ví, že konec tomu všemu je už na dosah.
Použitá hudba: Michett, Creative Commons BY
„Hledá správnou úroveň promile pro cílovou rovinku.“
Je to potemnělé, syrové a celkově o loučení se stávajícím já, jelikož zítra nepochybně dojde k „té proměně“. Budu mít díky Velkostatkáři návyk ke klikům a vlastně zatím ani nechci vědět, co to s sebou přinese. Jediné, co teď vím jistě, je skutečnost, že to dnes jen jedno pivo nespraví.
Použitá hudba: Barton Dean, Creative Commons BY-NC-SA
„Nechť klik a mír rozhostí se v duši.“
Dokonáno jest! Teď jsem feťák. A kdo je víc? Takové to video na téma „afektovaný kokot z fitness centra“. A může za to Velkostatkář. A ne že ne. Poslední den té jeho výzvy 21 dnů po 35 klicích – denně opakovaná činnost po dobu tří týdnů se prý stává návykem. Uvidíme.
Použitá hudba: Michett, Creative Commons BY-NC-SA
Víte, jak vypadá povolávací rozkaz k sebevražedné misi? To tak jednou
obdržíte e-mail ve znění:
„Tento e-mail je potvrzením, že tvá platba za registraci na »Valčianská
Dolina Spartan Ultra Beast« 15. 7. 2017 proběhla úspěšně.“
To si pak jeden důkladně rozmyslí ten rozjetý vlak drobné denní fyzické „údržby“ jen tak zastavit.
Tuším, že se nepochybně ještě nasměji, až to hezké nebude.